Mí drazí brodři a druzi. Omluvte mou jarní únavu, ale neustále sdílet život jest unavujícím prvkem. Trocha si dáchnu, a vy máte stejně vjemů až nad hlavu. Zkuste taky zažívat zaživa, protože mé virtuální storky jsou podobenství, kdežto život nenasimuluješ. Samosebou, samosebou zkoušet to lze, touha po dokonalosti je enormní v těchto dnech protože máme přes voči internetový filtry a emoční bloky v srdcích. Já se vzbudim a zas vám ty srdíčka zahřeju, ale teď,..... mě nechte..... chviličku si..... zzzzzzzzzzzzzzzzzzzzz!
